"Z pohledu spolkové vlády je otázka reparací uzavřená," řekla v úterý Ve Varšavě německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock na společné tiskové konferenci s ministrem zahraničí Zbigniewem Rauem.

„Polsko a Německo mají šanci společně vytvořit modelový příklad překonání traumat způsobených imperiální politikou, územním a materiálním drancováním, pokusy o kolonizaci a vyhlazení celých národů,“ řekl Rau v průběhu letos již třetího setkání se šéfkou německé diplomacie.

„Polská společnost stále zažívá takové trauma v důsledku německého ozbrojeného útoku na Polsko v roce 1939, německé okupace a jejich negativních důsledků pro sociální kapitál, ekonomický potenciál a národní dědictví. To omezuje a brzdí možnosti dalšího rozvoje a prohlubování polsko–německých vztahů. Je nejvyšší čas tento problém řešit,“ zdůraznil. "Velmi počítáme s dobrou spoluprací v tomto ohledu s vládou Spolkové republiky Německo," dodal.

Annalena Baerbock k otázce reparací potom ovšem uvedla: „Vím, že toto téma velmi zajímá mnoho lidí ve vaší zemi, zástupce médií, a proto se k němu chci odkázat. Včera jsme slyšeli, že na cestě do Berlína je diplomatická nóta. Myslím, že je lepší, když si o tom můžeme promluvit osobně. Už znáte postoj spolkové vlády v této věci,“ řekla na adresu polského ministra.

„Německo cítí svou historickou odpovědnost bez jakýchkoli omezení. Naším věčným úkolem bude připomínat utrpení milionů, které Německo způsobilo Polsku,“ řekla Baerbock. Vyjádřila názor, že Polsko a Německo by měly spolupracovat na historické paměti.

Německo dlouhodobě odmítá reparační nároky a zůstává pouze u odsouzení německých zločinů a morálních postojů, což vlastně nic nestojí. Německý kancléř Olaf Scholz např. v rozhovoru pro „Frankfurter Allgemeine Zeitung“ odmítl polské požadavky na válečné reparace za škody způsobené Německem v Polsku za druhé světové války. Pokračuje tak ve stanoviscích své předchůdkyně Angely Merkelové.

Jak jsme již informovali, šéf polského ministerstva zahraničí Zbigniew Rau v pondělí podepsal diplomatickou nótu , která se týká válečných reparací.

V polovině září přijal Sejm rezoluci o reparacích z Německa . Vyzývá v něm vládu v Berlíně, aby převzala „politickou, historickou, právní a finanční odpovědnost za všechny důsledky způsobené rozpoutáním druhé světové války“. Návrh zákona podpořilo 418 poslanců, 4 byli proti a 15 se zdrželo hlasování.

1. září byla ve Varšavě předložena zpráva o ztrátách, které Polsko utrpělo v důsledku agrese a německé okupace za druhé světové války. Bylo zdůrazněno, že celková výše těchto ztrát přesahuje 6 miliard 220 miliard PLN zlotých .

Odmítnutím polských žádostí o platbu se německá spolková vláda odvolává na dohodu z roku 1990 o německé jednotě v zahraniční politice. Podepsaly ji Německá demokratická republika, Spolková republika Německo, Francie, Spojené státy americké, Velká Británie a SSSR. Polsko ovšem signatářem této dohody není.

Německo omítá zaplatit reparace nejen Polsku, ale také např. Řecku, kde kromě jiných škod dosud nevrátilo prostředky formou vynucené půjčky ukradené z řecké Národní banky. Naopak až nyní po 114. letech Berlín přiznal odškodnění Namibii za zločiny, kterých se v tehdejší německé kolonii Němci dopustili.